Specialisté na rozvodové právo
Rozvodová advokátka radí: Na co má nárok manželka po rozvodu?
Rozvádíte se a nejste si jisti, na co máte nárok? Po přečtení tohoto článku budete mít jasno v tom, jak je to s majetkovým vyrovnáním, výživným i péčí o děti. Zjistěte, jaká práva mají manželky při rozvodu manželství.
Péče o děti a výživné
Pokud mají manželé společně nezletilé děti, bez rozhodnutí soudu o péči o ně se v rozvodovém řízení dál neposunete. V současné době existují 3 možnosti, jak péči nastavit, a to:
- výlučná péče jednoho z rodičů;
- střídavá péče;
- společná péče.
Při výlučné péči je jeden z rodičů určen jako primární pečovatel, druhému z rodičů je nastaven styk s dítětem v předem určených termínech. Při střídavé péči děti tráví zpravidla stejný čas (ale není to podmínka) u každého z rodičů. Společná péče je nejbližší péči v běžné rodině – žádná pravidla nejsou nastavena, počítá se s tím, že se rodiče na všem ohledně dětí dohodnou. Při rozhodování o formě péče o dítě se soud může odchýlit od návrhu/představ rodičů. Primárním hodnotícím kritériem je totiž zájem dítěte.
Výživné na děti
Na co má nárok manželka po rozvodu? S rozhodnutím o typu péče jde často ruku v ruce i verdikt o výši výživného pro nezletilé dítě. Pro manželku to bývá mnohdy více než důležité rozhodnutí – ženy zpravidla vydělávají méně a potřebují vědět s jakými financemi mohou při zajišťování potřeb dětí po rozvodu počítat.
Výživné na děti zpravidla hradí primárně rodič, který má dítě v péči méně často nebo vůbec. Druhý rodič mu „výživné“ poskytuje úhradou nákladů při žití ve společné domácnosti atp. Je ale dobré vědět, že i při střídavé péči se s výživným počítá! Rozhodovat o výživném při střídavé péči dává smysl zejména v případech, kdy jeden z rodičů má výrazně vyšší příjem než druhý a/nebo pokud střídavá péče není rovnoměrná (dítě není stejný čas s mámou jako s tátou). Naopak při společné péči se výživné nepřiznává, předpokládá se, že se rodiče na úhradě nákladů dohodnou. Avšak ke společné péči je potřeba souhlasu obou rodičů. Jestliže jeden z rodičů nesouhlasí, soud nemůže o společné péči rozhodnout sám. S touto vědomostí pak manželka důvěřivě nepřijde o výživné pro své děti.
Výživné je určeno potomkovi, který není schopen se samostatně živit, což není nutně omezeno věkem (18 či 26 let / ukončení VŠ studia atp. jak tomu bylo dříve). Ve výjimečných případech může vyživovací povinnost trvat i po celý život dítěte. Výživné se platí k rukám druhého rodiče do doby, než dítě dosáhne plné svéprávnosti, poté se výživné platí přímo dítěti.
Výše výživného se odvíjí od čistého příjmu povinného rodiče a představuje určité procento z tohoto příjmu. Procento se liší podle věku dítěte, počtu dalších vyživovacích povinností atp. Výše výživného se pak modifikuje i v návaznosti na počet dnů, které dítě tráví s povinným rodičem.
Na co má nárok manželka po rozvodu: Výživné pro manželku
Na co má nárok manželka po rozvodu? Rozvedená manželka může za splnění zákonných podmínek po rozvodu požadovat výživné i pro svoji osobu.
Při přiznávání nároku manželky na výživné se zohledňuje řadu faktorů. Předně se jedná o neschopnost manželky se samostatně živit, kdy takový stav musí být zapříčiněn manželstvím. Např. manželka pečovala o děti, manžel si přál, aby zůstala ženou v domácnosti, ona se nemohla věnovat kariéře, a došlo ke zhoršení jejího postavení na trhu práce. Je zde ale celá řada dalších pomocných hodnotících kritérií. Existuje-li nárok na výživné rozvedené manželky, může být poskytnuto ve formě jednorázové částky/pravidelného plnění – maximálně však po dobu tří let od rozvodu. Uzavřením nového manželství nárok na výživné zaniká.
Vypořádání společného jmění manželů
Společné jmění manželů vzniká automaticky uzavřením manželství (pokud není uzavřena předmanželská smlouva). Manželský majetkový režim lze upravit i v průběhu trvání manželství, a to prostřednictvím notářského zápisu. Pokud se snoubenci/manželé nedohodli jinak, aplikují se na jejich jmění zákonná pravidla. Do společného jmění patří vše, co jeden z manželů nebo oba společně nabyli během trvání manželství – majetek, ale i dluhy.
Existují však určité výjimky. Do společného jmění nepatří:
- věci sloužící osobní potřebě jednoho z manželů (např. oblečení),
- majetek získaný jedním z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví (např. peníze za prodej bytu koupeného před manželstvím),
- náhrady za poškození, zničení nebo ztrátu výlučného majetku jednoho z manželů (např. pojistné plnění za totální škodu na autě manželky),
- náhrady za nemajetkovou újmu na přirozených právech jednoho z manželů (např. bolestné za úraz, který manželka utrpěla),
- majetek získaný darem, děděním nebo odkazem pouze jedním z manželů.
O všechny shora vyjmenované věci či majetek, který získala pouze manželka, se nemusí bát, jsou jejím výlučným vlastnictvím a nebudou předmětem vypořádání společného jmění manželů.
Co se týče dluhů, do společného jmění nepatří ty, které:
- se vztahují k majetku náležejícímu pouze jednomu z manželů, pokud přesahují zisk z tohoto majetku,
- převzal pouze jeden z manželů bez souhlasu druhého, pokud se nejednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.
Společné jmění manželů zaniká rozvodem a lze více než doporučit, aby bylo vypořádáno. Při vypořádání se primárně vychází z toho, že podíly obou manželů jsou stejné. Není to ale pravidlo absolutní. Existují skutečnosti, ke kterým soud při rozhodování přihlíží a které mohou mít vliv na nerovnoměrnost podílů manželů na společném majetku. Hodnotícími kritérii jsou potřeby nezaopatřených dětí i to, jak se každý z manželů staral o rodinu (péče o děti a o rodinnou domácnost). Soud dále přihlédne k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetku ve společném jmění.
Pokud k vypořádání nedojde do tří let od rozvodu, platí fikce, že vypořádáno bylo, a to tak že: Movité věci jsou ve vlastnictví toho, kdo je pro svou potřebu nebo pro potřebu rodiny výlučně užívá (např. automobil, kterým manželka vozí děti do školy). Ostatní movité a nemovité věci se stávají podílovým spoluvlastnictvím obou bývalých manželů, přičemž jejich podíly jsou shodné. Totéž platí pro ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy.
Investice do/ze společného majetku
Na co má nárok manželka po rozvodu? V kontextu vypořádání společného jmění manželů – každý z manželů:
- nahradí to, co se ze společného majetku vynaložilo na jeho výhradní majetek; a
- má právo žádat náhradu toho, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek.
Investice týkající se výlučného jmění manželů
Investovala jste po dobu trvání manželství vaše finance z dědictví po babičce do nemovitosti, která patří jen manželovi? I v takovém případě je můžete požadovat zpět. Nicméně tento nárok bude stát mimo nároky ze společného jmění manželů. Jedná se o tzv. bezdůvodné obohacení. I zde je zásadní uplatnit svůj nárok včas.
Bydlení po rozvodu
Dá se předpokládat, že manželé bydleli ve stejné nemovitosti. Po rozvodu o sdílení stejné domácnosti zpravidla nestojí ani jeden z nich. Pokud se bývalí manželé nejsou schopni dohodnout, pak i ohledně bydlení má občanský zákoník jasná pravidla.
„Vyhrává“ zpravidla ten z manželů, který má výlučné vlastnické právo k nemovitosti anebo který uzavřel nájemní smlouvu (ještě před manželstvím). Nicméně ani to není úplně neprolomitelné pravidlo, zvláště pokud se například manželka, která by měla onu nemovitost opustit musí postarat o nezletilé děti a nemůže si dovolit vlastní bydlení.
Nevíte si rady, na co má nárok manželka po rozvodu? Obraťte se na nás. Specializujeme se na rozvodové právo. Právní pomoc poskytuje přímo rozvodová advokátka Mgr. Aneta Lachmannová.
Stáhněte si e-book
ROZVOD: otázky & odpovědi