Specialisté na rozvodové právo

Výživné mezi manžely po dobu trvání manželství

1. 9. 2025

Výživné mezi manžely je pojem, který si většina lidí nejčastěji spojuje s rozvodem a s tím, jak jeden z bývalých manželů přispívá druhému po ukončení manželství. Méně se však ví, že povinnost manželů přispívat si navzájem na životní potřeby existuje i během trvání manželství. A nejde pouze o morální odpovědnost, tuto povinnost výslovně upravuje zákon.

Vyživovací povinnost mezi manžely má chránit rodinnou soudržnost a zajistit, že i v případech, kdy jeden z manželů nemůže pracovat nebo se stará o domácnost či děti, nebude trpět materiální nouzí. Respektive bude mít stejnou hmotnou a kulturní úroveň jako druhý manžel. Jde o projev solidarity, která je základním stavebním kamenem manželského soužití. Výživné mezi manžely se tak nevztahuje pouze na rozvod.

Právní rámec výživného mezi manžely za trvání manželství

Právním základem je ustanovení § 697 občanského zákoníku, které přímo zakotvuje vyživovací povinnost mezi manžely. Toto ustanovení říká, že manželé mají během trvání manželství vzájemnou vyživovací povinnost, která má oběma zajistit stejnou kulturní a hmotnou úroveň.

Pojem „hmotná a kulturní úroveň“ zahrnuje různé aspekty života, jako jsou:

Základní potřeby odpovídající sociálnímu statusu (např. stravování a bydlení);
Potřeby pro osobní růst (např. účast na kulturních a společenských akcích);
Nebo způsob dopravy (např. veřejná doprava, osobní automobil);
Dále se jedná o specifické výhody spojené s určitým společenským postavením, jako je například přístup k nadstandardní zdravotní péči, službám zahradníka, dovolené nebo volnočasové aktivity.

To vše tvoří součást životního standardu a jeho hmotné a kulturní úrovně.

Důležitým předpokladem pro vznik vyživovací povinnosti mezi manžely je samozřejmě existence samotného manželství. Vyživovací povinnost nelze v případě nesezdaných párů uplatnit. A to ani za předpokladu, že spolu druh a družka již řadu let obývají společnou domácnost, vychovávají společné dítě nebo společně hradí výdaje.

Výživné mezi manžely představuje garanci určité hmotné a kulturní sounáležitosti.

Výživné mezi manžely. Jaký je účel?

Výživné mezi manžely slouží k vyrovnání rozdílů v materiálním zabezpečení mezi nimi. K tomu, aby na něj vznikl nárok, není nutné, aby jeden z manželů nebyl vůbec schopen pokrývat své životní potřeby. Postačující je skutečnost, že jsou jeho možnosti v tomto směru výrazně slabší než u druhého manžela.

Účelem výživného mezi manžely tedy není pouze zajištění základní výživy, ale také pokrytí dalších osobních potřeb. Jedná se například o výdaje na:

Sport;
Kulturu;
Volnočasové aktivity;
Náklady související s výkonem povolání.

Výživné mezi manžely. Jak se určuje?

Při určování výše výživného je nutné zohlednit příjmy obou manželů, jejich životní situaci, životní úroveň, konkrétní potřeby a také míru, v jaké se každý z nich podílí na péči o společnou domácnost.

Vyživovací povinnost mezi manžely platí po celou dobu trvání manželství. Tedy od doby uzavření sňatku až po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Tato vyživovací povinnost platí dokonce i v případě, že manželé například žijí odděleně, či již netvoří pár, ale formálně jsou stále manželi.

Vymáhání výživného soudní cestou

Právní úprava výživného mezi manžely vychází z předpokladu, že manželé budou tuto vyživovací povinnost vůči sobě naplňovat dobrovolně, a to přirozeně na základě vzájemné morální odpovědnosti. Pokud však jeden z manželů tuto povinnost zanedbává nebo ji plní jen částečně, má druhý z manželů právo domáhat se nápravy.

V takovém případě se řízení u soudu o výživném obvykle zahajuje na základě jeho návrhu.

Při podání návrhu k příslušnému soudu je nutné uvést podstatné skutečnosti. Zejména uvést:

Výši příjmů obou manželů;
Výši odůvodněných výdajů;
Popsat váš zdravotní stav;
Informovat o případné péči o společné nezletilé děti;
Kdo se stará o společnou domácnost a v jakém rozsahu.

Soud při rozhodování přihlíží k příjmům, přiměřeným výdajům a celkové životní úrovni obou manželů.

Jak se na to dívají soudy?

V souvislosti s výživným mezi manžely uvádíme zajímavý nález Ústavního soudu ze dne 12. 3. 2025, sp. zn. IV. ÚS 2691/24. Ústavní soud v této věci posuzoval vyživovací povinnost mezi manžely s nadstandardně vysokými příjmy a majetkem.

V tomto případě Ústavní soud potvrdil, že smyslem výživného mezi manžely není pouze zajištění základních potřeb, ale dorovnání jejich životní úrovně na zásadně stejnou úroveň. Není tedy nutné, aby oprávněný manžel byl finančně odkázán na druhého. Postačí, že mezi nimi existuje výrazný rozdíl v hmotné a kulturní úrovni.

Příběh Aleny a Roberta

Dejme si smyšlený příklad k lepší orientaci. Alena a Robert jsou manželé již 15 let. Mají dvě děti, o které se převážně starala Alena, zatímco Robert podnikal a vydělával výrazně více. Po čase se jejich vztah začal hroutit a Robert se od rodiny odstěhoval. I když spolu v danou chvíli nebydleli, jejich manželství formálně trvalo dál. Robert posílal Aleně jen malou částku, která sotva pokryla základní náklady na domácnost. Na její osobní potřeby a záliby už peníze nezbývaly.

Alena se snažila s Robertem opakovaně domluvit, ale bez výsledku. Proto se rozhodla obrátit na soud a podat návrh na stanovení výživného mezi manžely. Soud nakonec rozhodl, že Robert je povinen přispívat Aleně každý měsíc částkou 25.000,- Kč, aby se dorovnala jejich hmotná a kulturní úroveň. Díky tomuto mohla Alena stabilizovat rozpočet domácnosti a opět se začít věnovat jízdě na koni.