Specialisté na rozvodové právo

Jak na rozvod manželství, když se manželé nejsou schopni dohodnout

17. 9. 2024

Rozvod manželství představuje náročnou životní situaci, ve které se může ocitnout každý z nás. Jak na rozvod manželství, když se manželé nejsou schopni dohodnout?

Sporný rozvod – když se manželé nedohodnou

Existuje více oblastí, na kterých je potřeba se s druhým manželem shodnout pro poměrně rychlé rozvedení manželství dohodou. V opačném případě, kdy se manželé nejsou schopni dohodnout na podmínkách ohledně rozvodu, nastává tzv. sporný rozvod. K němu dochází zpravidla při neshodě na otázkách ohledně péče o děti, majetkovém vypořádání manželů nebo z důvodu nesouhlasu s návrhem na rozvod.

Na rozdíl od rozvodu dohodou je sporný rozvod pro všechny zúčastněné strany časově, finančně i emočně náročnější. Soud se musí v řízení zabývat nejen samotným rozvodem, ale i důvody, které vedly k rozvratu manželství, kdo a jakým způsobem přispěl k rozvodu a podobně. Tento proces zahrnuje shromažďování a hodnocení důkazů, zkoumání osobních záležitostí a soukromí obou manželů. Soud tedy musí detailně projít všechny aspekty vztahu a jeho ukončení, což celý proces výrazně komplikuje.

Mezi hlavní důvody sporného rozvodu tedy patří:

Neshoda ohledně péče o nezletilé dítě. Soud se vždy snaží jednat v nejlepším zájmu dítěte, což může zahrnovat zohlednění finanční stability rodičů, citovou orientaci dítěte k rodiči, vztah dítěte k sourozencům a ostatním příbuzným.
Neshoda ohledně vypořádání společného jmění manželů (SJM) Pokud jeden z manželů považuje návrh na vypořádání SJM za nevyvážený nebo nespravedlivý. Spory o majetek mohou zahrnovat nemovité i movité věci, finanční úspory, investice, nebo jiné cennosti, které manželé během manželství nabyli.
Jeden z manželů se nechce rozvést. V takovém případě se soud musí zabývat tím, zda je manželství skutečně rozvrácené a přitom zjišťuje jeho příčiny a zda neexistuje šance na jeho záchranu. Mezi takové příčiny rozvratu patří např. nevěra, opilství, nezájem o rodinu a druhého manžela atd.

Soud může návrh na rozvod manželství odmítnout. Stane se tak, pokud by byl v rozporu se zájmem nezletilého dítěte, které by rozvodem mohlo utrpět vážné následky. K posouzení těchto zájmů se soud dotazuje i opatrovníka jmenovaného pro úpravu poměrů k dítěti po rozvodu. Dalším důvodem odmítnutí je, pokud by rozvod způsobil zvlášť závažnou újmu manželovi, který se na rozvratu manželství převážně nepodílel a mimořádné okolnosti svědčí pro zachování manželství.

Úprava péče o nezletilé dítě

Před samotným rozvodovým řízením je vždy nejprve třeba vyřešit otázky týkající se péče o nezletilé dítě v samostatném řízení. Občanský zákoník stanovuje tři možnosti péče o nezletilé děti:

Výlučná péče – péče o dítě je svěřena jednomu z rodičů;
Střídavá péče – stanovuje, kdy a v jaké míře bude dítě trávit čas s matkou a kdy s otcem, mimo běžný režim upravuje též prázdniny a svátky;
Společná peče – jediný typ péče o děti, které nesmí stanovit soud, ale musí vycházet ze společného rozhodnutí rodičů

Soud při rozhodování vždy upřednostňuje zájem dítěte a zohledňuje různé faktory, jako je osobnost a citová orientace dítěte, jeho zázemí a výchovné schopnosti obou rodičů. Rovněž přihlíží k tomu, který z rodičů dosud řádně pečoval o dítě a zajišťoval jeho citový, rozumový a mravní rozvoj.

Dalším aspektem řízení o péči nezletilého dítěte je vyživovací povinnost rodičů k dítěti. Ta není věkově nijak ohraničená, občanský zákoník stanovuje, že dítěti (oprávněnému) lze přiznat pokud není schopno se samo živit. Jde o ryze individuální záležitost, ve které se odráží jednak nárok dítěte na výživné, jednak prokazované finanční možnosti povinného rodiče nebo typ péče o dítě. Nad rámec výživného lze rodiči uložit i povinnost tvorby úspor pro nezletilé dítě, pokud to majetkové poměry povinného rodiče připouštějí a lze to považovat za odůvodněnou potřebu dítěte.

Podívejte se na videorozhovor s naší rozvodovou advokátkou:

Jak na rozvod manželství, když se manželé nejsou schopni dohodnout

Samotné rozvodové řízení započne doručením žádosti příslušnému soudu, kterou typicky podává jeden z manželů. Rozvodové řízení probíhá u okresního soudu podle posledního společného bydliště manželů. I v případě sporného rozvodu se soud snaží podporovat smír mezi stranami, často za použití mediátora k usnadnění komunikace. Pokud i přesto dohoda není možná, soud provádí další kroky, jako jsou posuzování účastníky předložených důkazů, argumentů ve světle zákonných předpisů, aby mohl pravomocně (konečně) rozhodnout o rozvodu manželství.

Nezbytným předpokladem pro zahájení rozvodového řízení je úhrada soudního poplatku ve výši 2.000,- Kč každou ze stran řízení. K tomu se mohou přidat další náklady spojené s právním zastoupením, pokud se rozhodnete využít služeb advokáta. V případě, že nedojde k dohodě manželů ohledně majetkového vypořádání, je třeba počítat s náklady spojenými s podstoupením dalšího řízení.

Společné jmění manželů – místo sporu

Když hovoříme o majetkovém vypořádání mezi manželi, máme tím na mysli vypořádání společného jmění manželů (SJM). Nejdříve si shrneme, co společné jmění manželů vlastně je, a co vše pod něj spadá.

Občanský zákoník definuje společné jmění manželů jako to, co „manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů“. Jde tedy o manželské majetkové právo, které může mít 3 základní podoby:

Zákonný režim – vzniká automaticky uzavřením manželství.
Smluvený režim – vzniká uzavřením předmanželské smlouvy nebo notářského zápisu upravující rozsah již existujícího SJM.
Režim založený soudním rozhodnutím.

Blíže si zde představíme právě nejběžnější režim úpravy SJM – zákonný režim. Do společného jmění manželů v zákonném režimu patří veškerý majetek a zároveň i dluhy, které jednotlivec nebo oba manželé získali během trvání manželství. Existují však určité výjimky, kdy majetek nebo dluhy nevstupují do tohoto společného jmění. Konkrétně jde o majetek, který:

slouží osobní potřebě jednoho z manželů;
nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví;
nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku,
nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl.

Pokud jde o dluhy, které tvoří součást společného jmění manželů, výjimku tvoří dluhy převzaté za dobu trvání manželství, které se týkají majetku, který náleží výlučně jednomu z manželů a jejichž rozsah přesahuje zisk z tohoto majetku. Další výjimkou jsou dluhy, které převzal jeden z manželů bez souhlasu druhého, pokud se nejednalo o obstarávání každodenních a obvyklé potřeb rodiny.

Vypořádání SJM při sporném rozvodu

Společné jmění manželů automaticky zaniká rozvodem manželství a je nezbytné jej po rozvodovém řízení vypořádat. Pokud se manželé nedokážou po rozvodu dohodnout na vypořádání společného majetku, následuje třetí soudní řízení. V jeho rámci soud rozhoduje právě o rozdělení majetku (a dluhů) mezi manžely. Soud při rozhodování bere v úvahu různé relevantní faktory, jako je majetková bilance a příspěvek každého manžela do společného jmění.

Jestliže však k vypořádání společného jmění nedojde do tří let po rozvodu, aplikuje se zákonná zásada (fikce). Podle této zásady zůstávají hmotné věci movité ve vlastnictví toho z bývalých manželů, který je užívá výlučně pro své vlastní potřeby, své rodiny nebo rodinné domácnosti.

Ostatní hmotné věci movité a nemovité připadnou oběma bývalým manželům do podílového spoluvlastnictví, kde mají stejné podíly. Stejně tak i ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy jsou společné a jejich podíly jsou rovněž stejné.

Ani řízení o majetkovém vypořádání se však neobejde bez poplatků. V případě vypořádání nemovitostí je stanoven soudní poplatek ve výši 5.000,- Kč za každou z nich. Za vypořádání obchodního podniku nebo organizačních částí je soudní poplatek stanoven až na 15.000,- Kč. V případě vypořádání movitých věcí je pak výše poplatku určena podle jejich hodnoty.