Specialisté na rozvodové právo
Specialisté na rozvodové právo
Rozpadlo se vám manželství a chcete se rozvést? Napadají vás na toto téma otázky? Přečtěte si nejčastější dotazy a odpovědi na toto téma.
Dle občanského zákoníku je možné manželství rozvést v případě, že trvá nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí. Ve skutečnosti ale není vyloženě nutné být ve fyzickém odloučení.
Je zcela běžné, že manželé otázku bydlení prozatím nestihli vyřešit. Tím, že spolu manželé nežijí, zákoník myslí spíše to, že došlo k rozvratu manželství. Pokud tedy krize vašeho manželství trvá déle než 6 měsíců (a stále spolu z jakéhokoliv důvodu bydlíte), je zákonná podmínka splněna.
ČTĚTE TAKÉ článek Chci rychlý rozvod: jak postupovat?
Pokud se společně s druhou polovičkou dohodnete na rozvodu, bude potřeba připravit takzvané rozvodové papíry. Těmi se rozumí samotný návrh na rozvod manželství a dohoda upravující:
Pokud máte společně nezletilé děti, musíte se ještě dohodnout na úpravě poměrů nezletilého a soud vám tuto dohodu musí schválit. V tomto návrhu budete muset stanovit například to, kdo a v jaké formě bude zajišťovat péči o dítě a jeho výživu.
Návrh na rozvod se podává okresnímu (obvodnímu) soudu, v jehož obvodu měli manželé společné bydliště. Společně s návrhem je nutné zaplatit jednorázový soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.
Nikdo vás nemůže nutit v manželství setrvat. Pokud tedy druhá strana s rozvodem nesouhlasí, stačí, když návrh na rozvod podáte vy sami. V soudním řízení se pak soud bude podrobně zaobírat tím, jaké jsou příčiny rozvratu manželství a podobně. Připravte se na to, že tento typ rozvodu je časově i finančně náročnější než rozvod dohodou.
Nutno ale zmínit jednu věc. Manželství totiž v určitých případech rozvedeno být nemůže. Jednat se může o případ, kdy by rozvod byl proti zájmu nezletilého dítěte (například z důvodu psychické závislosti na obou rodičích) a/nebo pokud by manžel, který se na rozvratu manželství převážně nepodílel, utrpěl vzhledem k mimořádným okolnostem (např. závažná nemoc) závažnou újmu (např. existenční nouzi). V praxi však k těmto případům dochází spíše výjimečně.
ČTĚTE TAKÉ článek Péče o psa při rozvodu či rozchodu: jak ji vyřešit?
Manželé, kteří mají nezletilé děti, budou v rámci rozvodu řešit typ péče pro své děti. Společnou péči soud nařídit nemůže. Musí tedy vycházet ze společného rozhodnutí rodičů. Je vhodná v případech, kdy jsou rodiče schopni se domluvit na všem, co se dětí týče a na péči o děti se podílí jako doposud.
Naopak střídavá péče jasně stanovuje pravidla, kdy bude dítě s matkou a kdy s otcem. Střídavá péče je v současné době soudy preferovanou variantou péče o dítě.
ČTĚTE TAKÉ článek Vše o střídavé péči po rozvodu.
Zákon pochopitelně stanovuje vyživovací povinnost rodičů vůči svým dětem. Otázka, do kdy je nutné platit výživné, se přitom změnila. Zatímco dříve byla tato hranice určena jako 26 let, nyní občanský zákoník uvádí formulaci „dokud není dítě schopné se samo živit“.
Výše výživného je určována individuálně (např. podle typu péče, příjmů rodiče a podobně). Kromě samotného výživného lze uložit i povinnost založit dítěti spoření. Ministerstvo spravedlnosti přitom uvádí orientační tabulku pro výpočet výživného, díky níž si v této otázce uděláte jasno.
To primárně záleží na tom, na čem se manželé dohodnou. Pokud není dohoda možná, bude hypotéku platit ten, komu bude nemovitá věc přiznána do vlastnictví.
Ani dohoda mezi manželi však nemusí stačit, pokud účastníkem této dohody není i banka. Pamatujte na to, že jakákoliv dispozice s nemovitostí většinou podléhá povinnosti o ní banku vyrozumět.
Pokud se partneři nedokážou domluvit na rozdělení majetku, čeká je zpravidla takzvaný sporný rozvod. Nejprve se bude zjišťovat, zda je manželství opravdu nefunkční a kdo za jeho rozvrat může.
Následně vás bude čekat samostatné řízení týkající se rozdělení společného jmění manželů.
Pokud řízení o rozdělení majetku neproběhne do 3 let od rozvodu manželství, „osobní“ movité věci se stávají vlastnictvím toho, kdo je užívá pro vlastní potřebu. Ostatní movité a nemovité věci spadají do podílového spoluvlastnictví (a každý z bývalých manželů má v tomto spoluvlastnictví stejný podíl).
ČTĚTE TAKÉ článek Jak na bydlení po rozvodu manželství
Dar, stejně tak jako věci nabyté v dědickém řízení, do společného jmění manželů nespadají. Alespoň za předpokladu, že dar obdržel pouze jeden z manželů. Problematickou situací může být například ta, kdy byl darovaný byt zrekonstruován ze společných finančních prostředků manželů. Druhý manžel má pak v případě rozvodu nárok na náhradu poloviny finančních prostředků, které byly ze společného jmění manželů vynaloženy na rekonstrukci.
Nenašli jste odpověď na svou otázku? Obraťte se na nás. Pomůžeme vám vyřešit rozvod.
© Drobiš a Novotný, advokáti s.r.o. | ochrana osobních udajů | cookies